Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyku Přejít na vyhledávání


Vánoční gastronomie regionu

O gastronomii Broumovska toho víme velmi málo a to proto, že po druhé světové válce se tu vystřídalo obyvatelstvo. Zdejší gastronomie byla ovlivněna německou, polskou a typickou středočeskou kuchyní.

Jako v celém královéhradeckém kraji, tak i tady na Broumovsku a Policku se hojně pěstovaly luštěniny, obilniny a především brambory. Z hrachu se připravovala tzv. pučálka, naklíčený hrách opečený na másle s cukrem, což byl velmi oblíbený pokrm u dětí. 

Oblíbeným jídlem se staly v 19. století bramboráky, kterým tu dodnes říká Kramfleky. Většinou nebyly připravovány z těsta s moukou a vejci, hmotu tvořily jen nastrouhané brambory, které se propojí díky působení bramborového škrobu. Takto připravené těsto se opékalo na kamnech. Pokud se těsto peklo na plechu v troubě, říkalo se pokrmu Strouhanec, který se podával nakrájený na kostičky s kysaným zelím.

Z polévek si můžeme jmenovat „Hladká Ančka“, ta se u nás podávala tradičně na Velikonoce. Jejím základem bylo mléko a mouka, do kterého se přidaly brambory, houby a vejce. Vejce byla v polévce uvařená natvrdo, nebo osmažená. Jednou z polévek, kterou starousedlíci vaří i dnes na Policku a Broumovsku je šťovíková polévka. Základem je vývar z vepřových kostí, vepřového masa a kořenové zeleniny. Do vývaru se přidá opraný a nakrájený šťovík, nové koření a smetana. Podle chuti se pak může dokyselit. Tento recept jsme převzali z blízkého Polska.

Tehdejší Vánoční tabule a zvyky

Nynější tradiční pokrm – bramborový salát a obalený kapr, se začal objevovat u nás až v 19. století. Na Broumovsku se Vánoce nesly ve znamení sušeného ovoce. Sušené křížaly ze švestek, jablek a hrušek se připravovaly jak na sladko, tak na slano. Ze sušených švestek se vyráběla i tmavá omáčka. Štědrovečerní tabule se skládala z bezmasých jídel a švestková omáčka se podávala s buchtami nebo knedlíky. Také se podávalo kyselo polité rozškvařeným máslem, knedlíky se sušeným ovocem, a knedlíky s houbami. Knedlíky se nepřipravovaly ovšem z brambor, jak jsme zvyklí dnes, ale jen z vody a mouky. Na Bezděkově se jim do dnes říká „Hop do vody“ a často se podávají s opečenými houbami a rozehřátým máslem.

Vyhledat místo


CZ