GPS souřadnice:
50°33'39,02"N
16°12'25,083"E
Ukázat místo na mapě
Stolová hora Ostaš s jedinečnými skalními útvary je přírodní dominantou krajiny u Police nad Metují.
+ Krajinově krásný přístup od vlaku (Žďár nad Metují nebo Dědov) nebo autobusu (Police nad Metují) lze spojit do celodenního okružního výletu
+ Občerstvení přímo na začátku obou okruhů
Stolová hora Ostaš s jedinečnými skalními útvary je přírodní dominantou krajiny u Police nad Metují. Leží v CHKO Broumovsko a od roku 1956 je přírodní rezervací. Najdete tu dvě menší skalní města - Horní labyrint a Dolní labyrint s Kočičím hradem. Hora Ostaš je opředena řadou pověstí, její jméno je odvozeno od svatého Eustacha (Ostacha), patrona myslivců a lovců.
Pokud jedete autem, na místě je menší parkoviště, které je v sezóně za poplatek. Místo je ovšem dobře dostupné i autobusem. Z polického autobusového nádraží trvá cesta pouhých 6 min. Vystoupíte na zastávce Police n. M., Pěkov, Ostaš a vydáte se 1 km po asfaltové cestě do kopce do osady Ostaš. V místě se můžete občerstvit i dobře poobědvat, celoročně je tu otevřena hospůdka U Malíků. Je zde také možnost přespání v chatkách či na tábořišti ve stanech.
Území Ostaše zpřístupňuje okružní turistická stezka. Modrá turistická značka vás zavede do Horního labyrintu a na vyhlídková místa, zelená značka do Dolního labyrintu ke Kočičímu hradu.
Stezka Horním labyrintem po modré je dlouhá 3,5 km. Začíná v chatové osadě, odkud začneme pozvolna stoupat. Lesní cesta nás přivede do skalního bludiště, kde si obzvlášť děti přijdou na své. Pokud jsme se v bludišti neztratili, pokračujeme dál na vyhlídkové místo, odkud můžeme vidět Medvědy, Raněného Sokola či Zbrojnoše. Při další cestě procházíme kolem dalších bizarních, až trochu strašidelných útvarů, jako Mohyla smrti nebo Čertovo auto. Vrchol Ostaše ve výšce 700 m n. m. nás po výstupu odmění nádhernými výhledy do okolí. Krtičkova vyhlídka pojmenovaná podle Antonína Krtičky, polického knihkupce a prozaika (Antonín Krtička – Polický: Pověsti z Policka – o kraji mezi Ostaší, Hvězdou, Borem a řekou Metují), nabízí panorama Javořích hor a Broumovských stěn. Vpravo si povšimněte osamocené skalní věže s názvem Cikánka, na kterou byl podniknut první horolezecký výstup na Ostaši již v r. 1939. Z Frýdlantské vyhlídky se můžete pokochat pohledem na tehdy pruský Friedland (dnes polský Mieroszów) a polské Soví hory, Javoří hory, Broumovské stěny, Adršpašsko-teplické skály i Krkonoše.
Zelená turistická značka nás z chatové osady přivede do Dolního labyrintu, který je oproti Hornímu o 100 m níže. Trasa dlouhá 3 km nás nejprve zavede na rozcestí ke Sluji českých bratří. Abychom se dostali přímo do sluje, odbočíme doprava a klesáme strmě dolů po pískovcových schodech. Skalní puklina dlouhá 50 m sloužila podle pověsti evangelíkům jako modlitebna v dobách rekatolizace.
Po návratu na horní rozcestí se vydáme dále po zelené divokým skalním terénem Kočičích skal. Asi po kilometru dojdeme k tzv. Kočičímu hradu. Pískovcový masiv s řadou chodeb a prolézaček je miniaturním bludištěm sám o sobě. Jeho název je odvozen od kočky divoké, která v těchto místech do 18. století údajně žila. U Kočičího hradu cesta končí a zpět do osady Ostaš se vrátíme po stejné trase.
Z osady Ostaš se po modré turistické značce směřující do České Metuje dostanete i k pramenu Samaritánka. Kouzelné místo v lese asi 1 km od osady zdobí pískovcový reliéf ženy samaritánky, která podává vodu sedícímu Kristovi. Reliéf vyhotovil v r. 1856 kameník Celestýn Šolc.
Pískovcové skály na Ostaši jsou rovněž oblíbeným cílem horolezců. Horolezci zde najdou více než 500 výstupových cest s různým druhem obtížnosti.
Stolová hora Ostaš